Archeologický výzkum tábora v Letech

Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni realizovala v roce 2017 a 2019 archeologický výzkum tábora v Letech v okrese Písek.  Provedený archeologický výzkum prokázal, že se pozůstatky takzvaného "Cikánského tábora" z let 1942-1943 z velké části velmi dobře dochovaly pod dnešním povrchem. Sondáží byl odhalen půdorys tábora a relikty zástavby jeho jednotlivých částí. Velké množství artefaktů nabízí detailní pohled do každodenního života v táboře a nalezeny byly také osobní věci vězňů a vězeňkyň. Menší odkryv identifikoval přesnou polohu hřbitova obětí tábora, kde byl prozkoumán hrob dospělé ženy a hrob dítěte. Výsledky výzkumu poslouží jako podklad pro plánovanou úpravu plochy průmyslového vepřína a zřízení nového památníku holokaustu Romů a Sintů.

Život v době samurajů

Samuraje si obvykle představujeme jako udatné bojovníky s mečem, kopím nebo lukem. Tento obraz vytvořila především moderní kinematografie a literatura. Umělecká tvorba však skutečnou podobu života v době samurajů upravuje a zkresluje. Přednáška se proto zaměří na vyvrácení některých zažitých mýtů o japonské vojenské vrstvě a představí každodenní život v předmoderním Japonsku. Současně také poukáže na faktory, které jej ovlivňovaly a zaměří se také na to, jak podoba předmoderního Japonska ovlivňuje tuto zemi dodnes.

Veselohry v neveselé době. Česká kinematografie v letech 1939−1945Veselohry v neveselé době. Česká kinematografie v letech 1939−1945

Přednáška bude analyzovat kinematografii v letech 1939−1945 na území Protektorátu Čechy a Morava, na jehož území mělo filmové umění mimořádný vliv, a to nejen v rámci kultury. Tento význam získaly filmy díky svému účinku na obyvatelstvo, které se mohlo vyžít v kladném i záporném smyslu, což si nacisté velmi dobře uvědomovali. Také z tohoto důvodu němečtí okupanti usilovali o podřízení filmového odvětví. Ke spolupráci se snažili také přimět některé filmové a tvůrčí pracovníky, kteří měli ve svých dílech po většinou ukázat pozitiva Německé třetí říše. Přestože zmíněné roky 1939−1945 patří do nejhorších etap moderních československých dějin, spadají snímky z tohoto období do zlatého fondu české kinematografie.

Říšská župa Sudety „Domů do říše“. K problematice česko-německého soužití

Po přijetí mnichovské dohody získalo nacistické Německo podstatnou část českého pohraničí. Na jeho většině byla záhy vytvořena Říšská župa Sudety, která se měla stát tzv. vzorovou župou. Do jejího čela byl dosazen Konrad Henlein těšící se značné oblibě mezi sudetskými Němci. Ihned po začlenění území do Německé říše byly zahájeny kroky směřující k definitivnímu propojení župy se zbytkem státu, jež ovšem neprobíhalo zcela bez problémů – po celou dobu existence župy byl její vývoj ovlivňován těsným sousedstvím s Protektorátem Čechy a Morava, který měl pro válečnou cestu Německa zásadní hospodářský význam.

"Univerzita jako příležitost... poznat japonskou kulturu"

Přednáška se zaměří na představení japonské kultury z perspektivy českého pozorovatele. Současně představí hlavní aspekty japonské kultury a zaměří se na vysvětlení jejich původu a významu.

Kultura samurajů

Japonsko fascinuje mnohé cizince svou bohatou kulturou a uměním. Od tradiční „cesty čaje“, ikebany po moderní anime a manga si jednotlivé aspekty japonské kultury nalezly cestu i do západních zemí. Řada z nich měla původ v éře samurajů. Přednáška proto zrekapituluje rozvoj japonské kultury v dobách samurajů, současně posluchačům představí, jak jsou samurajové v japonské i západní kultuře zobrazováni dnes a jak se tito „smyšlení“ samurajové liší od svých reálných vzorů.

Soukromý život samurajů

Samuraje si obvykle představujeme jako udatné bojovníky s mečem, kopím nebo lukem. Tento obraz dále upevňuje moderní kinematografie a literatura. Tito válečníci však měli také velmi bohatý soukromý život. Přednáška tuto méně známou část života samurajů srozumitelnou formou představí. Posluchači se seznámí s tím, jak staří Japonci žili, jak bydleli, co si oblékali, co jedli a pili a také jak trávili volný čas.

Svět předmoderního Japonska

Japonská společnost a dějiny byly ovlivňovány řadou různých faktorů, díky nimž se ubíraly zcela specifickou cestou. Členitá ostrovní poloha, klima a časté přírodní katastrofy výrazně přispěly k formování unikátního ducha japonského národa. Osobitost japonské kultury pak pomáhaly utvářet náboženské a filozofické představy. Mnohé z nich zaznamenaly v dobách, kdy zemi vládli samurajové, nebývalý rozvoj a japonskou společnost ovlivňují dodnes. Přednášející proto představí, jak svět starého Japonska vypadal, jaké aspekty jej formovaly a uvede posluchače do dějin japonské společnosti.

Úvod do dějin předmoderního Japonska

Až do 19. století se v Japonsku ve značné míře izolace od okolního světa vyvíjel samostatný civilizační okruh. Éra dějin, kdy zemi vládla vojenská vrstva – samurajové – významně formovala japonskou kulturu, náboženství i zcela specifický způsob myšlení. Od 12. do 19. století tito starobylí válečníci dominovali japonské společnosti. Přednáška se zaměří na dějiny Země vycházejícího slunce v tomto období, vysvětlí jejich specifika a posluchačům umožní vstoupit do světa samurajů.

Die Geschichte der Deutschen und Tschechen in der Zeit von 1918 bis 1948, v rámci cyklu o česko-německých vztazích os středověku do 20. století

Cílem této přednášky je nastínění základních mezníků velmi komplikovaného vztahu mezi Čechy a Němci v období 1918–1948, kdy se po ustavení první Československé republiky obrátily role a kdy se relativní většina stala menšinou a menšina se dostala do role vládnoucího národa.

Vznik 1. Rakouské republiky (28. 11. 2018)

První světová válka ve svém důsledku znamenala konec dlouhého 19. století a konec starých pořádků. Ve víru války došlo ke zborcení několika staletých monarchií, mimo jiné právě habsburské monarchie, která po dlouhou dobu představovala stabilizační prvek ve Střední Evropě. Tehdejší elity se tak musely vyrovnat s nově nastalou situací a naleznout východisko v novém státním zřízení, které si málokdo na území nově vzniklého státu přál. Vítězové nadiktovali podmínky poraženým a nově vzniklý stát Rakousko se s nastalou situací musel vyrovnat. Přednáška tak pojednává především o tomto vyrovnání se nového státu s realitou.

Tschechen und Deutsche in historischer Perspektive aus tschechischer Sicht (1790–1918)

Cílem této přednášky je nastínění základních mezníků velmi komplikovaného vztahy mezi Čechy a Německými Čechy (Deutschböhmen) během dlouhého 19. století, kdy došlo k přeměně po staletí poměrně harmonického soužití obou národnostních skupin na území Zemí Koruny České ve vzájemnou nesnášenlivost a národnostní spory, jež vyvrcholily v meziválečné době. Co stálo za touto změnou? Na tuto otázku nabídne odpověď tato přednáška.

Emigrace z habsburské monarchie na přelomu 19. a 20. století

Autor se ve svém příspěvku bude zabývat migrací z habsburské monarchie v 19. století a na počátku 20. století především do Spojených států Amerických. Hlavní pozornost bude věnována především nezanedbatelnému pohybu obyvatel z habsburské monarchie, která se v posledních letech před vypuknutím 1. světové války umisťovala na předních příčkách v počtu vystěhovalců ze starého kontinentu. Důraz bude kladen na ekonomickou stránku věci a lodní společnosti, které si udělaly z vystěhovalectví „velký byznys“. Agenti lodních společností často přemlouvali k vystěhování celé rodiny a nabízeli jim neuvěřitelný život v zámoří. Porovnání tohoto tématu se přímo nabízí v souvislosti se současným velkým pohybem obyvatel.

Konec války a vznik Československé republiky

Na podzim 1918 skončil válečný konflikt a jeho důsledky znamenaly zásadní proměnu nejen středoevropského prostoru, ale v širším smyslu slova celého světa. Na troskách zaniklé habsburské monarchie vznikly tzv. nástupnické státy; jedním z nich byla i první Československá republika. Přednáška se zaměří na konec velké války a vznik Československa, od něhož si letos připomínáme 100 let.

Der Dämon Österreichs und Europas? Metternich in der Geschichtsschreibung

Cílem přednášky je vysvětlit přetrvávající negativní obraz knížete Metternicha ve světové historiografii od druhé poloviny 19. století po současnost.