Přejít k obsahu

Přednášky pro veřejnost

12. 2. 2019, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Soukromý život samurajů

Samuraje si obvykle představujeme jako udatné bojovníky s mečem, kopím nebo lukem. Tento obraz dále upevňuje moderní kinematografie a literatura. Tito válečníci však měli také velmi bohatý soukromý život. Přednáška tuto méně známou část života samurajů srozumitelnou formou představí. Posluchači se seznámí s tím, jak staří Japonci žili, jak bydleli, co si oblékali, co jedli a pili a také jak trávili volný čas.


29. 1. 2019, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Svět předmoderního Japonska

Japonská společnost a dějiny byly ovlivňovány řadou různých faktorů, díky nimž se ubíraly zcela specifickou cestou. Členitá ostrovní poloha, klima a časté přírodní katastrofy výrazně přispěly k formování unikátního ducha japonského národa. Osobitost japonské kultury pak pomáhaly utvářet náboženské a filozofické představy. Mnohé z nich zaznamenaly v dobách, kdy zemi vládli samurajové, nebývalý rozvoj a japonskou společnost ovlivňují dodnes. Přednášející proto představí, jak svět starého Japonska vypadal, jaké aspekty jej formovaly a uvede posluchače do dějin japonské společnosti.


15. 1. 2019, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Úvod do dějin předmoderního Japonska

Až do 19. století se v Japonsku ve značné míře izolace od okolního světa vyvíjel samostatný civilizační okruh. Éra dějin, kdy zemi vládla vojenská vrstva – samurajové – významně formovala japonskou kulturu, náboženství i zcela specifický způsob myšlení. Od 12. do 19. století tito starobylí válečníci dominovali japonské společnosti. Přednáška se zaměří na dějiny Země vycházejícího slunce v tomto období, vysvětlí jejich specifika a posluchačům umožní vstoupit do světa samurajů.


5. 12. 2018, Rotary Club Weiden, Weiden, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Die Geschichte der Deutschen und Tschechen in der Zeit von 1918 bis 1948, v rámci cyklu o česko-německých vztazích os středověku do 20. století

Cílem této přednášky je nastínění základních mezníků velmi komplikovaného vztahu mezi Čechy a Němci v období 1918–1948, kdy se po ustavení první Československé republiky obrátily role a kdy se relativní většina stala menšinou a menšina se dostala do role vládnoucího národa.


28. 11. 2018 v Rakouská knihovna v Plzni (Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje), Mgr. Martin Boček, Ph.D.

Vznik 1. Rakouské republiky (28. 11. 2018)

První světová válka ve svém důsledku znamenala konec dlouhého 19. století a konec starých pořádků. Ve víru války došlo ke zborcení několika staletých monarchií, mimo jiné právě habsburské monarchie, která po dlouhou dobu představovala stabilizační prvek ve Střední Evropě. Tehdejší elity se tak musely vyrovnat s nově nastalou situací a naleznout východisko v novém státním zřízení, které si málokdo na území nově vzniklého státu přál. Vítězové nadiktovali podmínky poraženým a nově vzniklý stát Rakousko se s nastalou situací musel vyrovnat. Přednáška tak pojednává především o tomto vyrovnání se nového státu s realitou.


21. 11. 2018, Rotary Club Weiden, Weiden, Mgr. Barbora Pásztorová, Ph.D.

Tschechen und Deutsche in historischer Perspektive aus tschechischer Sicht (1790–1918)

Cílem této přednášky je nastínění základních mezníků velmi komplikovaného vztahy mezi Čechy a Německými Čechy (Deutschböhmen) během dlouhého 19. století, kdy došlo k přeměně po staletí poměrně harmonického soužití obou národnostních skupin na území Zemí Koruny České ve vzájemnou nesnášenlivost a národnostní spory, jež vyvrcholily v meziválečné době. Co stálo za touto změnou? Na tuto otázku nabídne odpověď tato přednáška.


14. 11. 2018, Rakouská knihovna v Plzni (Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje), Mgr. Martin Boček, Ph.D.

Emigrace z habsburské monarchie na přelomu 19. a 20. století

Autor se ve svém příspěvku bude zabývat migrací z habsburské monarchie v 19. století a na počátku 20. století především do Spojených států Amerických. Hlavní pozornost bude věnována především nezanedbatelnému pohybu obyvatel z habsburské monarchie, která se v posledních letech před vypuknutím 1. světové války umisťovala na předních příčkách v počtu vystěhovalců ze starého kontinentu. Důraz bude kladen na ekonomickou stránku věci a lodní společnosti, které si udělaly z vystěhovalectví „velký byznys“. Agenti lodních společností často přemlouvali k vystěhování celé rodiny a nabízeli jim neuvěřitelný život v zámoří. Porovnání tohoto tématu se přímo nabízí v souvislosti se současným velkým pohybem obyvatel.


25. 10. 2018, – Muzeum středního Pootaví, Strakonice, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D., Mgr. Eva Fischerová, Ph.D.

Konec války a vznik Československé republiky

Na podzim 1918 skončil válečný konflikt a jeho důsledky znamenaly zásadní proměnu nejen středoevropského prostoru, ale v širším smyslu slova celého světa. Na troskách zaniklé habsburské monarchie vznikly tzv. nástupnické státy; jedním z nich byla i první Československá republika. Přednáška se zaměří na konec velké války a vznik Československa, od něhož si letos připomínáme 100 let.


17. 10. 2018, České centrum Vídeň, doc. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. 

Der Dämon Österreichs und Europas? Metternich in der Geschichtsschreibung

Cílem přednášky je vysvětlit přetrvávající negativní obraz knížete Metternicha ve světové historiografii od druhé poloviny 19. století po současnost.


11. 10. 2018, Muzeum a infocentrum Žihobce, PhDr. Jan Lhoták, Ph.D.

Sušicko a Žihobecko před 100 lety

Události vedoucí ke vzniku samostatného československého státu se v běžném dění regionu Sušicka a Žihobecka zrcadlily nestejnoměrně. Sušice jako sídlo politické správy sdílelo informace a prostředkovalo je okolním vsím, sekundárně proběhlo snímání habsburských atributů, symbolické vynášení figuríny císaře Viléma a ještě po více než půl roce změny v názvosloví veřejných prostranství. V Žihobcích byla první reakcí veřejná slavnost z počátku listopadu 1918. V očích katolické církve nebyl vznik Československé republiky vnímán jednoznačně pozitivně.


4. 10. 2018, Knihovna města Plzně, Plzeň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Přednáška a diskuze nad rokem 1968 v rámci cyklu Československé historické „osmičky“


26. 9. 2018, XXV Czech-Japanese Surgical symposium, Praha, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Some moments of the history and culture of Japan from the Czech point of view

The aim of the contribution is to present the overview of the history of Japanese culture from the Czech point of view. The author aimed to concentrate not only on the development of the Japanese-Czech cultural relations but will also focus on the similarities and differences between Czechs and Japanese.


25. 9. 2018, Městské muzeum v Kadani, Kadaň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Většina menšinou. K některým aspektům politického života německé menšiny v první Československé republice

Přednáška se zaměří na představení základních aspektů politického života německé menšiny v období první Československé republiky. Přiblíží rozvrstvení politického života (strany a jejich hlavní představitele) nejpočetnější minority v Československu a nastíní úkoly, s nimiž se musely strany německé menšiny vypořádat.


19. 6. 2018, International Road Movie Festival, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Tajemství Země vycházejícího slunce

Na dálné Japonsko můžeme nahlížet jako na velmi moderní a pozápadněnou společnost, zároveň je však hluboce zakořeněno ve vlastní
minulosti a kulturní tradici, jež je více než 2 000 let stará. Tento zdánlivý kontrast se v mnoha ohledech odráží protikladností celé japonské
společnosti, což ovšem reprezentuje Japonsko, jeho kulturu a tradice v jejich úplnosti. A právě v tom spočívá i jeho tajemství.


20. 5. 2018, Zámek Kynžvart, Mgr. Barbora Pásztorová, Ph.D.

Metternich a stinné stránky německého nacionalismu

Ještě i dnes představuje Metternich pro některé pouze „arcipadoucha“ své doby, který nemilosrdně potlačoval veškeré úsilí jednotlivých národních hnutí o sjednocení. Reagoval však na agresivní projevy německého nacionalismu se stejnou vervou? Na tuto otázku nabídne tato přednáška pro mnohé nanejvýš překvapivou odpověď.


20. 5. 2018, Zámek Kynžvart, doc. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

Kníže Metternich a západní Čechy

Kníže Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich-Winneburg (1773–1859) je dodnes připomínán především jako jeden ze strůjců pádu Napoleona I. a postnapoleonské rekonstrukce Evropy na Vídeňském kongresu (1814–1815), případně jako tvůrce zahraniční politiky Rakouského císařství v období téměř čtyřiceti let (1809–1848). Poněkud se však zapomíná na skutečnost, že na západě Čech, které v první polovině 19. století tvořily nedílnou součást habsburského soustátí, kníže Metternich vlastnil dvě panství: Kynžvart nedaleko Mariánských lázní a Plasy poblíž Plzně. Současně zde docházelo k významným setkáváním evropských panovníků a diplomatů, například v Karlových Varech. Cílem přednášky je proto představit tuto významnou osobnost skrze jeho vztah k regionu západních Čech a zejména na příkladu jeho chování vůči vlastním poddaným na Kynžvartu a v Plasích vyvrátit některá zažitá negativní klišé, která ve spojení s Metternichem dosud v české společnosti přetrvávají.


12. 4. 2018, Muzeum středního Pootaví, Strakonice, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D., Mgr. Eva Fischerová, Ph.D.

Velká válka a české země

Přednáška v první části představí příčiny, průběh a následky první světové války, druhá se pak zaměří na vývoj v českých zemích během války s důrazem na domácí a zahraničná odboj.


9. 3. 2018, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, doc. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

Kníže Metternich a západní Čechy

Kníže Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich-Winneburg (1773–1859) je dodnes připomínán především jako jeden ze strůjců pádu Napoleona I. a postnapoleonské rekonstrukce Evropy na Vídeňském kongresu (1814–1815), případně jako tvůrce zahraniční politiky Rakouského císařství v období téměř čtyřiceti let (1809–1848). Poněkud se však zapomíná na skutečnost, že na západě Čech, které v první polovině 19. století tvořily nedílnou součást habsburského soustátí, kníže Metternich vlastnil dvě panství: Kynžvart nedaleko Mariánských lázní a Plasy poblíž Plzně. Současně zde docházelo k významným setkáváním evropských panovníků a diplomatů, například v Karlových Varech. Cílem přednášky je proto představit tuto významnou osobnost skrze jeho vztah k regionu západních Čech a zejména na příkladu jeho chování vůči vlastním poddaným na Kynžvartu a v Plasích vyvrátit některá zažitá negativní klišé, která ve spojení s Metternichem dosud v české společnosti přetrvávají.


23. 2. 2018, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, Mgr. Martin Boček, Ph.D.

Hraběcí rod Stadion Thannhausen-Warthausen a jejich vztah k západním Čechám

Přednáška se zabývá činností a vývojem Stadionského rodu, který patřil k jednomu z nejvýznamnějších v celé habsburské monarchii. Jeho členové často dosahovali nejvyšších funkcí v rakouské státní hierarchii, což dokládají na základě rozsáhlých privilegií, jež získávali od habsburských císařů, kterým zachovávali vždy maximální věrnost a loajalitu. Se zakoupením panství v Čechách se pak začala psát historie tohoto aristokratického rodu a jeho vztahu k našemu regionu do kterého se nesmazatelně zapsali, ať už v případě budování velkostatků nacházejících se na Domažlicku nebo stavbou zámku na Klenové na Klatovsku.


22. 2. 2018, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Cesta k únoru 1948


24. 11. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, Mgr. Martin Urban

"Menší" patálie se zřízením západočeského biskupství. Plzeň versus Klatovy

Příspěvek mapoval snahu katolické církve zřídit v západočeském kraji biskupství. Vážně míněný záměr se vynořil již kolem roku 1630, přičemž k definitivnímu vzniku plzeňské diecéze došlo až roku 1993. Úkolem příspěvku tedy bylo nastínit překážky, které bránily ustavení západočeského biskupství, a informovat posluchače, že plzeňská varianta nebyla v žádném případě samozřejmá a nevyhnutelná. Jeden čas se totiž vážně jednalo o jeho umístění do Klatov.


16. 11. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

diskuze na téma stavu lidských práv a Dni studentů


10. 11. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, PhDr. Jan Lhoták, Ph.D.

Klatovy a sůl. Několik poznámek k solnímu obchodu a starým cestám na Klatovsku 

V dějepisectví města Klatov se poněkud upozaďuje skutečnost, že v 16. století místní měšťané poměrně významně těžili ze zisků solního obchodu. Tento profit byl možný díky  bavorských vévodům z rodu Wittelsbachů, kteří se rozhodli konkurovat pasovskému biskupství a začali s vlastním prodejem soli do českých oblastí. Na Klatovsko se sůl zpočátku propracovávala zprostředkovaně přes Sušici a Zlatou stezku, ale na konci 60. let 16. století vznikla nová cesta, která dovolovala přímý dovoz soli z Bavorska do Klatov a dále na západ Čech. Ve stejné době se rozhořel spor Prachatic, tradičního centra šumavského solního obchodu, s městy Kašperské Hory, Sušice a Klatovy, čímž „boj o sůl“ v regionu gradoval. Náplní přednášky bude jak bližší seznámení s principy obchodu se solí v 16. a 17. století, tak s dopravní sítí, kterou soumaři při cestách do Čech využívali.


7. 6. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, prof. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D.

"Čínské" obchody českých (československých) podniků v proměnách času


31. 5. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

„Jestliže musíme bojovat, tak se musí jednat o závažnější věci.“ Pozice Československa ve vnímání britské zahraniční politiky mezi válkami


24. 5. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Jaroslav Valkoun

Sarajevský atentát - 28. června 1914

Smrt pána z Konopiště a následníka rakousko-uherského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky vévodkyně Žofie z Hohenbergu v Sarajevu 28. června 1914 neznamenala jen zásadní přelom v dějinách Evropy, ale potažmo celého světa. Sarajevský atentát, jenž rozpoutal Velkou válku, která ukončila dlouhé 19. století a koncert velmocí, představuje zajímavou ukázku fenoménu „náhody“ v dějinách. Přednáška se proto zaměří na analýzu příčin, které přispěly k průběžnému zhoršování vztahů až vytváření antagonismů mezi velmocemi, resp. mezi dohodovými a trojspolkovými státy a především mezi Srbskem a Rakouskem-Uherskem, osobnosti zavražděného arcivévody a jeho postavení v habsburském domě, okolnostem a průběhu inspekční cesty do Bosny a Hercegoviny a na přirozeně na dvě osudně vystřelené kule z pistole Gavrila Principa, které se s ohledem na vývoj událostí rázem staly „náhodným katalyzátorem“, vedoucím v té době k největšímu světovému válečnému konfliktu.


10. 5. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Jan Lhoták, Ph.D.

Královský hvozd na Šumavě

Královský hvozd na Šumavě, zaujímající dlouhý a úzký prostor „zelené střechy Evropy“ od Svaté Kateřiny na severozápadě po Stachy na jihovýchodě, představoval v rámci feudálního uspořádání Čech v mnoha ohledech mimořádné území. Na rozdíl od svého okolí zůstával kvůli nepříhodným přírodním podmínkám velmi dlouho stranou kolonizačního zájmu a jeho přímým vlastníkem byl český král. Lidé do prostoru Královského hvozdu nejprve pronikali po dálkových komunikacích, které spojovaly Čechy s Bavorskem (tzv. Německá stezka přes Nýrsko, Vintířova stezka přes Hartmanice a Zlatá stezka přes Kašperské Hory), teprve ve 14. století zakládali na jeho okraji technická zařízení čerpající z bohatých přírodních zdrojů - hamry, sklárny, vápenky apod. K zásadní změně došlo před polovinou 15. století, kdy Zikmund Lucemburský celé území Královského hvozdu zastavil a ve stejném duchu se pokračovalo až do 17. století. Tehdy český král Hvozd odprodal dvěma různým vrchnostem a rozdělil ho tak na dvě nestejně velké části - větší severní část, dělená na šest tzv. rychet (Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž, Javorná, Kochánov, Stodůlky) a jižní po dvou rychtách (Stodůlecké Podíly a Stachy). Každá část sdílela následně odlišné osudy až do roku 1848. Společný však byl specifický způsob obživy zdejšího obyvatelstva (známý i díky literárnímu zpracování Karla Klostermanna) i míra právních zvýhodnění jeho obyvatel, tzv. Králováků, která připomínala svobody sousedních Chodů - právo honitby, vyšší míra samosprávy (instituce tzv. vrchního rychtáře), svobodné odkazování nemovitostí, uzavírání sňatků bez vrchnostenského povolení atp.

 


26. 4. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

K některým aspektům politického života německé menšiny v první Československé republice


12. 4. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Úvod do japonské kultury


29. 3. 2017, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, doc. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

Kníže Metternich a západní Čechy

Kníže Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich-Winneburg (1773–1859) je dodnes připomínán především jako jeden ze strůjců pádu Napoleona I. a postnapoleonské rekonstrukce Evropy na Vídeňském kongresu (1814–1815), případně jako tvůrce zahraniční politiky Rakouského císařství v období téměř čtyřiceti let (1809–1848). Poněkud se však zapomíná na skutečnost, že na západě Čech, které v první polovině 19. století tvořily nedílnou součást habsburského soustátí, kníže Metternich vlastnil dvě panství: Kynžvart nedaleko Mariánských lázní a Plasy poblíž Plzně. Současně zde docházelo k významným setkáváním evropských panovníků a diplomatů, například v Karlových Varech. Cílem přednášky je proto představit tuto významnou osobnost skrze jeho vztah k regionu západních Čech a zejména na příkladu jeho chování vůči vlastním poddaným na Kynžvartu a v Plasích vyvrátit některá zažitá negativní klišé, která ve spojení s Metternichem dosud v české společnosti přetrvávají.


10. 3. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, Mgr. Martin Urban

Proměna postavení a role hlavy rakouského státu od konce 19. století do současnosti v souvislosti s rakouskými prezidentskými volbami

Příspěvek sledoval proměnu role a postavení hlavy rakouského státu na konkrétních případech Františka Josefa I. , prezidenta Wilhelma Miklase, Karla Rennera a nakonec nově zvoleného Alexandera Van der Bellena.


3. 3. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Současné a minulé prezidentské volby v USA


17. 2. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Postoj Velké Británie k Československu ve 30. letech 20. století a současný postoj Londýna k Evropské unii


3. 2. 2017, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, Mgr. Martin Boček, Ph.D.

Velká evropská migrace 19. století do USA a současná migrační krize

Autor se ve svém příspěvku bude zabývat evropskou migrací v 19. století a na počátku 20. století do Spojených států Amerických. Hlavní pozornost bude věnována především nezanedbatelnému pohybu obyvatel z habsburské monarchie, která se v posledních letech před vypuknutím 1. světové války umisťovala na předních příčkách v počtu vystěhovalců ze starého kontinentu. Důraz bude kladen na ekonomickou stránku věci a lodní společnosti, které si udělaly z vystěhovalectví „velký byznys“. Agenti lodních společností často přemlouvali k vystěhování celé rodiny a nabízeli jim neuvěřitelný život v zámoří. Porovnání tohoto tématu se přímo nabízí v souvislosti se velkým pohybem obyvatel, který začal proudit v posledních několika letech do evropských zemí z různých arabských a afrických států.


27. 4. 2016, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

Dějiny japonské literatury

Příspěvek se zaměří na rekapitulaci dějin japonské literatury. Přednášející se bude věnovat obecným trendům vývoje japonského literárního umění a jednotlivým epochám japonských kulturních dějin. Současně budou představena vybraná významná díla, jejich autoři a hlavní žánry japonské literatury. Autor se zaměří jak na starší japonská díla reprezentovaná románem Gendžimonogatari (Příběh prince Gendžiho) a kronikou Heikemonogatari (Příběh rodu Taira), tak na moderní japonskou prózu zastoupenou například Sósekim Nacumem, Akutagawou Rjúnosukem, Mišimou Jukiem, Kawabatou Jasunarim či Murakamim Harukim. Stranou pozornosti pak nezůstanou i další klasické formy japonské literatury – básně haiku a tanka – či moderní projevy japonské popkultury.

Patička